Kateřina Veliká – 12.díl

Píše se rok 1762 a gardisté zatýkají v Oranienbaumu Petra. Petr se chce vzdát trůnu a podepíše abdikaci. Přivedou ho ke Kateřině. Petr jí naivně navrhuje, že odjede domů, do Holštýnska. Kateřina mu řekne, že ho domů pustí, ale do korunovace bude uvězněn. Nádvoří Kateřinského paláce zaplaví dav lidí, kteří Petra vyvolávají. Kateřina z balkonu oznámí, že Petr je smrtelně nemocný a že podepsal abdikaci. Nedokáže se veřejně prohlásit carevnou. Dav začne vyvolávat Pavla jako následníka trůnu. Na carský dvůr se vrací Bestužev. Kateřina mu řekne, že národ si žádá za Petrova následníka jejich syna Pavla. Bestužev jí řekne, že národ chce silného vladaře. Kateřina musí jednat. Poradí jí, aby se zbavila všech, kteří chtějí podíl na její moci. Bratři Orlovovi se rozhodnou zabít Petra, který je vězněn v loveckém zámečku Ropša u Petrohradu. Petr umírá v souboji na meče. Dašková Orlovovům řekne, že jsou vrahy. Orlov jí připomene, že otrávila senátora Šuvalova, a navrhne jí, aby opustila dvůr. Kateřina je smrtí imperátora také znechucena.

Kateřina Veliká – 11.díl

Petr propustí Kateřinu z domácího vězení. Kateřina odpustí Daškové, že se zapletla do státnických záležitostí a otrávila senátora Šuvalova. Jeho bratr upozorňuje Petra, že musí do Moskvy na korunovaci. Petr má jiné starosti, zajímá ho spojenectví s Fridrichem, protože podle něj jenom ten může zachránit Evropu. Petr vyhrožuje, že Dánsko zaplatí za svůj vpád do Šlesvicka-Holštýnska. Podle Šuvalova a hraběte Voroncova se armáda vzbouří, protože vojáci Petrovi neodpustili mír s Pruskem. A také na další válku nejsou peníze. K Petrovi přijíždí baron, vyslanec Holštýnska. Petr prohlásí, že mezi oběma zeměmi nastane mír. Jako dar pro Fridricha zakreslí do mapy území, které mu věnuje. Vzdává se tím všeho, co Rusko získalo během sedmileté války. Ke dvoru se vrací bývalý tajný poradce a lékař Lestok (Lestoque) a projevuje Kateřině sympatie.

Kateřina Veliká – 10.díl

Kateřina nechce žít, trápí se smrtí své dcerky Anny. Přiznává si, že byla špatná matka. Povolá si ji carevna Alžběta a řekne jí, že nesmí pomýšlet na smrt. Nadešel čas pro Alžbětu, ale pro Kateřinu ne. Šéf Tajné rady Šuvalov navrhne Petrovi, aby se Zalesskij stal jeho pobočníkem. Petr souhlasí. Šuvalov vysvětlí svému bratrovi senátorovi, že nejlepším způsobem, jak se zbavit nepřítele, je učinit ho přítelem. Senátorovým pobočníkem se stane Orlov. Oba mají autoritu mezi gardisty. Orlov řekne Kateřině, že garda drží při sobě a stačí jen říct. Kateřina zjistí, že je s Orlovem těhotná. Musí to tajit, protože s Petrem již déle nežije. Carevna umírá a Šuvalov se obává, že ve své závěti předá moc Kateřině jako regentce. Po smrti carevny se ukáže, že závěť nezanechala, a Petr je prohlášen imperátorem. Petr III. se ve funkci najde a podepisuje dekret za dekretem.

Kateřina Veliká – 9.díl

Petr se shání po meči a vychovatel malého Petra Panin varuje Kateřinu, aby ho urychleně vrátila na místo. Carevna Alžběta chce znát, kdo patřil mezi spiklence. Šéf Tajné rady Šuvalov má podezřelé mezi sebou rozeštvat. Šuvalov si předvolá Zalesského s tím, že se spřáhnul se spiklenci. Zalesskij to hrdě odmítne. Nepošpinil by své jméno zradou, slouží carevně a Rusku. Šuvalov ho propustí a žádá carevnu, aby Zalesského povýšila. Poté Šuvalov odjede s Kateřinou k Apraskinovi, který je v domácím vězení. Polní maršál si myslí, že je zradila a chce ji zastřelit. Dostane však infarkt a zemře. Veliteli Saltykovovi se mezitím podaří atakovat Fridrichovo vojsko. Fridrich požaduje, aby vojsko pokračovalo v bitvě, ale jeho velitelé to odmítají. Kateřině má zlý sen.

Kateřina Veliká – 8.díl

Kateřina je prozatím držena v domácím vězení. Kníže Zalesskij zatýká kancléře Bestuževa a nechá mu chvilku, aby mohl spálit kompromitující dokumenty. Carevna Alžběta si předvolá Bestuževa a obviní ho ze spiknutí. Bestužev obvinění odmítne. Alžběta ho odsoudí k trestu smrti, ale příkaz zatím nepodepíše. Dašková jde za knížetem Poniatowskim a žádá ho, aby polská šlechta pomohla Kateřině. Poniatowski však nehodlá nic podnikat, protože jen tak Kateřinu zachrání. Polní maršál Apraskin vysvětluje Alžbětě, že kompromitující dopis nedostal a že stáhl vojska za Němen kvůli nedostatku potravin a vybavení. Alžběta ho stejně jako Bestuževa pošle na mučení. Hlava Tajné rady Šuvalov je nakloněn tvrzení Apraskina, že dopis nedostal. Jeho bratr senátor je o vině Bestuževa, Kateřiny a Apraskina přesvědčen. Zalesskému se podaří sdělit Kateřině, že na ni nic nemají, že Bestužev všechny dokumenty zničil. Kateřina je předvolána k carevně, která ji obviní, že se účastnila spiknutí.

Kateřina Veliká – 7.díl

Píše se rok 1757. Petr se svěří Voroncové, že až bude imperátorem, pošle Kateřinu do kláštera. Za dveřmi to vyslechne sluha kancléře Bestuževa a donese mu to. Zalesskij doručí dopis z fronty Bestuževovi. Je to jen prázdný papír, ale pro Bestuževa má velký význam. Z fronty se také vrátí Orlov. Se Zalesským se zase pohádají a poperou v hospodě a jsou zatčeni. Kateřina, která je těhotná, sdělí Bestuževovi, že chce jednat, má na své straně velitele Apraksina a hejtmana Razumovského. Proti ní však stojí předseda Tajné rady Šuvalov s bratrem senátorem, kteří podpoří Petra. Bestužev doporučí Kateřině, aby si získala gardisty. Orlov a Zalesskij jsou na její rozkaz propuštěni z vězení a gardisté dostanou vyznamenání za to, že bojují za Rusko. Tajemník Poniatowski řekne anglickému vyslanci Williamovi, že carevna Alžběta umírá. Na trůn má nárok Petr a jeho syn Pavel.

Kateřina Veliká – 6.díl

Píše se rok 1756 a v Alžbětině paláci v Petrohradu se schází carevna Alžběta se svými rádci a nejvyšším velitelem armády. Kancléř Bestužev připomíná, že pruský král Fridrich II. nikdy své sliby nedodržuje. Rusko se mu však postavit nemůže, vojsko je v žalostném stavu a chybí peníze…(TV Prima)

Kateřina Veliká – 5.díl

V roce 1754 porodí Kateřina syna. Carevna Alžběta je šťastná, že má následníka, a syna Kateřině hned odejme. Nabídne jí za porod následníka trůnu vysokou finanční sumu. Petr udržuje intimní vztah s Kateřininou dvorní dámou Voroncovou. Kateřina o tom ví. Je bez syna nešťastná a kancléř Bestužev jí poradí, aby o něj carevnu poníženě poprosila. Konají se křtiny, na které Kateřina není pozvána. Alžběta dá jejímu synovi jméno Pavel. Ve stejném čase se Zalesskému také narodí dítě, holčička, které dá symbolicky jméno Kateřina. Večer se koná hostina a ples. Petr s Voroncovou bezostyšně dávají najevo, že spolu něco mají.

Kateřina Veliká – 4.díl

Carevna Alžběta se obává, že pruský král Fridrich II. vyvolá válku. Její rádcové tvrdí, že Rusko nemůže s Fridrichem II. bojovat, neporazí ho. Předseda Tajné rady Šuvalov si myslí, že by si problém s rakouským následníkem mělo Prusko vyřešit samo. Ruští vojáci, včetně Zalesského se přeskupují do východního Pruska. Zalesskij se těší na boj a s dalším vojákem se vydají do ležení Prusů, které zastihnou při odpočinku. Podaří se jim ukrást zapečetěné dokumenty. Díky nim by Rusko nemuselo do války. Fridricha II. rozčílí, že se dokumenty dostaly do rukou Rusů. Nezbyde mu nic jiného, než uzavřít s Rakouskem mír. Když se Petr zotaví z neštovic, dává i nadále přednost dvorním dámám před Kateřinou. Seznámí se s Alžbětou Voroncovou, dvorní dámou své ženy.

Kateřina Veliká – 3.díl

Píše se rok 1750 a Kateřina přijíždí s Petrem do Alžbětina paláce v Petrohradě. Petr se k carevně nedostaví, protože se zase opil. Alžběta řekne Kateřině, že je nemocná a že se její čas krátí. Vláda Petra by nepřinesla nic dobrého.
Podle Alžběty je holštýnská krev prostě zkažená. Carevna předá Kateřině vysokou sumu peněz jako dárek a přeje si, aby Kateřina Petra neobhajovala a nepodporovala. Kateřina stejně za Petra zaplatí, když na večírku u anglického vyslance prohrává v kartách.
Anglický vyslanec jí představí svého přítele, knížete Stanislava Poniatowského, a radí jí, aby mu věnovala více pozornosti. Jsou velikonoce a carský dvůr oslavuje. Petr daruje gardistům podřadné jídlo a tvrdí, že je z panské jídelny.
Kateřina si získá gardisty tím, že jim daruje na maso býka. Petra to urazí a řekne jí, že armáda je jeho výsada. A nechce, aby ho obtěžovala svou láskou.

Kateřina Veliká – 2.díl

Sophie Frederika přestoupí k pravoslaví a přijme jméno Kateřina. Koná se svatba a infantilně se chovající Petr odmítá svazek stvrdit. Carevna Alžběta ho pokárá. O svatební noci přijde Petr za Kateřinou opilý a ihned usne.
Carevně Alžbětě zalže, že svou manželskou povinnost splnil. Podle neposkvrněného prostěradla carevna podezřívá Kateřinu, že měla s někým sexuální styk již před svatbou. Nechá ji vyšetřit, což Kateřinu poníží. Carevna Petrovi vynadá.
Rozhodne, že s Kateřinou musejí opustit město do té doby, dokud nepřivedou na svět potomka. Novomanželé odjíždějí do paláce Oranienbaum. Petr se ubytuje v opačném křídle, s Kateřinou se nestýká a věnuje se stavbě své budoucí pevnosti.
Tak žijí celých pět let, během kterých se osamocená Kateřina snaží pochopit ruskou duši. Gardista Zalesskij se dostane do sporu s Petrem, je zatčen a kancléř Bestužev mu odebere vyznamenání a hodnosti.

Kateřina Veliká – 1.díl

V roce 1744 přijíždí do Petrohradu se svou matkou pruská princezna Sophie Frederika z malého německého knížectví Anhalt-Zerbst, kterou si ruská carevna Alžběta I. Petrovna vybrala jako vhodnou manželku pro Petra III., vnuka Petra I. a dědice trůnu.
Sophie Frederika se s Petrem zná od dětství. Již tehdy král pruský Fridrich počítal s tím, že by se Petr mohl stát jeho spojencem. Její matka si uvědomuje, že by se tímto sňatkem staly Prusko a Rusko spojenci a Němci by mohli vládnout celému světu. Petr, jehož největším koníčkem je dosud simulování bitev s cínovými vojáčky, má stále raději Prusko než Rusko.
Prohlašuje však, že se Sophií Frederikou nikdy nebyli kamarádi a že si ji nechce vzít. Alžběta I. žádá Sophii Frederiku, aby přestoupila k pravoslaví, protože manželka Petra nemůže být luteránkou. Velmi mile se v carevnině sídle k Sophii Frederice chová pravoslavný kněz Todorovskij.
Sophie Frederika má zájem poznávat Rusko a přizpůsobit se nové zemi, ale těžce onemocní.