Povolání: herec / politik
Národnost: slovenská
Narozen: 28.8. 1945, Horné Plachtince, okr. Veľký Krtíš, Československo, Slovensko
je slovenský herec, od počátku 90. let politik, spoluzakladatel VPN a HZDS, za které působil jako ministr zahraničních věcí Slovenska a místopředseda slovenské vlády, pak politik odštěpeneckých stran ADS, DEÚS a DÚ, od roku 1998 politik SDK (později SDKÚ) a ministr kultury Slovenska, později ředitel televize JOJ. Po skončení průmyslové školy stavební studoval herectví na VŠMU v Bratislavě. V letech 1968 – 1970 byl na stipendiu na Mezinárodní divadelní akademii v Nancy (Francie). V letech 1970 – 1971 byl členem Činoherního souboru Divadelního studia (Divadlo na Korze). Od roku 1971 byl členem Nové scény a od roku 1985 do roku 1989 členem činoherního souboru SND. Stal se zasloužilým umělcem. Od ledna do června 1990 byl děkanem Divadelní fakulty VŠMU. V listopadu 2002 se stal prezidentem Mezinárodního filmového festivalu Bratislava. Od ledna 2003 do února 2007 byl generálním ředitelem TV JOJ. Je třikrát ženatý a má tři děti.
V říjnu 1989 jako jediný umělec v bývalé ČSSR vrátil titul zasloužilý umělec jako výraz nesouhlasu s politikou tehdejšího režimu. V listopadu 1989 byl spoluorganizátorem a moderátorem listopadových mítinků v Bratislavě. Vstoupil do politického dění jako představitel hnutí Verejnosť proti násiliu a stal se poradcem prezidenta ČSFR Václava Havla v Praze.
29. listopadu 1989 se účastnil společné porady VPN a českého Občanského fóra, kde se formálně rozhodlo o tom, že VPN je výlučným představitelem občanského hnutí na Slovensku a že obě republiková hnutí budou úzce spolupracovat, přičemž cílem je demokratická československá federace.
Ve volbách roku 1990 byl zvolen za VPN do Sněmovny lidu (volební obvod Středoslovenský kraj). Zastával tehdy vládní funkci. V první vládě V. Mečiara byl od června do září 1990 nejprve ministrem bez portfeje, pak od září 1990 do dubna 1991 byl ministrem mezinárodních vztahů SR v rámci federace. Šlo o nově zřízený rezort, který neměl svůj protějšek v české vládě. Historik Jan Rychlík považuje vznik tohoto ministerstva za projev snahy slovenské vlády postupnými kroky posilovat roli Slovenska jako subjektu mezinárodního práva. Kňažkovo první ministerské angažmá skončilo na jaře 1991, kdy Vladimír Mečiar ztratil premiérský post a kdy se hnutí VPN rozložilo. V rámci rozkolu ve VPN přestoupil do HZDS Vladimíra Mečiara a za tuto formaci zasedal i po zbytek funkčního období ve federálním parlamentu. Ve Federálním shromáždění setrval do voleb roku 1992.
Ve volbách v roce 1992 byl za HZDS zvolen do Slovenské národní rady, která se pak od roku 1993 transformovala v parlament samostatného Slovenska (Národní rada Slovenské republiky). Zároveň se spolu s návratem Vladimíra Mečiara do křesla předsedy slovenské vlády dostal opětovně i do vládních funkcí. V druhé vládě Vladimíra Mečiara byl od června 1992 do března 1993 ministrem zahraničních věcí Slovenska (do prosince 1992 coby ministr mezinárodních vztahů Slovenska v rámci ČSFR). V téže vládě byl zároveň jejím místopředsedou. Po dobu výkonu vládních postů neuplatňoval poslanecký mandát.
Později se rozešel z HZDS. V březnu 1993 opustil vládu a založil formaci Aliancia demokratov Slovenska. Šlo o první výrazný rozkol v HZDS. Aliancia demokratov Slovenska o rok později vplynula do strany Demokratická únia Slovenska, za níž byl Kňažko v parlamentních volbách na Slovensku roku 1994 zvolen poslancem Národní rady Slovenské republiky a v níž působil jako místopředseda. V průběhu funkčního období spolu s ní vplynul do strany DÚ, která se pak integrovala do Slovenské demokratické koalice, za níž byl zvolen v parlamentních volbách na Slovensku roku 1998.
Po volbách v roce 1998 vznikla první vláda Mikuláše Dzurindy. V ní byl v letech 1998-2002 ministrem kultury SR za SDK. V roce 2000 přešel z SDK do nové strany Slovenská demokratická a křesťanská unie.
29. listopadu 2013 oznámil svou oficiální kandidaturu do voleb prezidenta Slovenské republiky.
zdroj: wikipedie