Nastává den, kdy má být Anna Boleynová popravena, je 18. květen 1536. Král Jindřich VIII. alespoň rozhoduje, že nebude upálena, ale sťata. Nyní čekají na popravčího z Calais. Anna by se ráda vyzpovídala u arcibiskupa Cranmera, který se za ní brzy dostaví. Sděluje jí, že sňatek byl anulován a Alžběta je tak nemanželské dítě. Anna se naposledy vyzpovídá, hovoří o nevinně jí i dříve popravených. Tato poslední zpověď má být zveřejněna. Chapuys hovoří s lady Marií, tedy princeznou Marií. Probírají situaci, že Anna bude popravena, Alžběta je nemanželská a král se zamiloval do Jany Seymourové, kterou si chce vzít a která souhlasí s Mariiným následovnictvím.

Dítě, o které Anna s Jindřichem přišli, bylo skutečně chlapcem- asi 4měsíčním. Neslo známky znetvoření, a tak byl potrat možná božím požehnáním. Vše se tím ale změnilo, Jindřich jmenuje bratra Jany Seymourové členem své družiny. Také dává Seymourovým komnaty, které sousedí s jeho. Rád by tak vídal lady Janu. Zjevně se chystá rychle zbavit Boleynových. Anna doufá, že stačí přesvědčit francouzského krále, aby se jeho syn a její dcera Alžběta zasnoubili. Jindřich se schází s Janou, aby jí předal medailon s jeho vyobrazením. Anna si novinky na jejím krku okamžitě všimne, a když zjistí, co je uvnitř, medailon jí strhne.

Půvabná lady Jana Seymourová je přivedena ke dvoru- bude jednou z Anniných dam. Ty zjevně nejsou nadšené z někoho nového ve svých řadách. Chapuys říká Breretonovi o smrti Kateřiny, která měla být podle balzamovače otrávena. Nyní má obavy o její dceru Marii. Jindřich se baví s Cromwellem, probírají současnou situaci a Jindřich ho vyzývá, aby přivedl ke dvoru ženu a syna, aby je poznal. Anna s dámami na zelený čtvrtek rozdávají almužnu, Anna je štědrá, aby si získala lidi. Francouzský král zatím přichází za Papežem jako poutník, dozvídá se o exkomunikační bule proti Jindřichu VIII. Anglický král ji má uvést v platnost, tzn. napadnout Anglii a zbavit se „odpadlíka“. Zemi pak má přivézt zpět na katolickou víru. Anglický král takovou žádost nemůže Papeži odmítnout.

Anna se budí z noční můry, kde ji Kateřinina dcera lady Marie upálí. Cranmer, Cromwell a Boleyn přináší Jindřichovi výsledky vyšetřování v klášterech, a Boleyn poukazuje na to, že objevené nekalosti a korupce mohou být dobrým zdrojem peněz pro královskou pokladnici. Sir Henry přichází za Anninou poddanou, které se chce dvořit, za Annou samotnou přichází bratr, aby si vyslechl o jejím opětovném snu. Anna vyvádí a on jí doporučuje chovat se konečně jako královna- jako Kateřina. Ta své emoce nikdy nedávala takto najevo. Jindřich chce posílit svou pozici a doufá ve spojenectví s císařem. Ministr Cromwell ruší některé kláštery, s Cranmerem a jeho utajovanou německou manželkou probírají reformu.

Papež promlouvá k lidu, hlavním tématem je poselství pro Anglii, kde byli Fisher a More zabiti jen proto, že nesouhlasili s královým povyšováním se nad církev, resp. jmenováním se nejvyšší hlavou církve v Anglii. Cromwell se zatím baví s králem, líčí, jak postupuje inspekce klášterů. K prosazení změn navrhuje Cromwell divadelní hry- pro šíření své osvěty/reformy. Také nově disponují tiskařským lisem. Král Jindřich je stále zamyšlený, má výčitky kvůli smrti Thomase Mora. Anna řeší, jak si pojistit budoucnost, a navrhuje zasnoubit dcerku s nejmladším synem krále Františka. Jindřich souhlasí, pošle zprávu do Francie po velvyslanci. Ovdovělý sir Henry žádá krále o svolení, aby si vzal lady Margaret, on souhlasí, i když s ní má/měl poměr.

Arcibiskup Cranmer přichází za králem s výsledky, kdo přísahal věrnost a odsouhlasil nový zákon. Proti byli Fisher a More, ti by byli ochotni podepsat alespoň část. Žádný takový kompromis ale králi nestačí, nezlomí ho ani dopis od Morovy ženy. Mora v cele navštíví žena a dcera, je v Toweru, kde se mu daří vcelku dobře. Přemlouvají ho k přísaze králi, jinak se bojí o osud jeho a následně rodiny. Anna se na hradě kácí k zemi, krev bohužel značí, že přišla o dítě. Jindřich to chce před veřejností tajit. Fisher se ve vězení od ministra dozvídá o jmenování kardinálem, ale zároveň o své velezradě, která se trestá smrtí.

Anně a králi se narodila dcera- princezna Alžběta. Proběhne její křest, Jindřich neváhá a řeší, jak právně zařídit, aby dědici trůnu mohly být jedině jejich děti. Thomase Mora navštěvuje biskup Tanston, probírají aktuální dění, také domácí vězení biskupa Fishera. Král Jindřich svou frustraci ze sporů s papežem a z dcery namísto syna opět utěšuje u služebné lady Eleanor. Poté Anně říká, že o dceru bude postaráno v jejím domě v Hatfíeldu. K službám jí bude i Kateřinina dcera lady Marie. Ona nic nenamítá, Jindřichovi slibuje, že mu ještě dá syna. Marie přijíždí do Hatfieldu, kde nastupuje k dalším služebným malé princezny.

Přátelé Boleynových se dostanou do křížku s odpůrcem Annina sňatku, toho zabijí přímo v kostele, když ho bodnou do srdce. Anna s Jindřichem jsou zpět z Francie, slib přimluvit se za ně u papeže zatím francouzský král nenaplnil. Jindřich chce ale co nejdříve anulovat sňatek s Kateřinou, k tomu potřebuje arcibiskupa. Jmenuje Cranmera, který je svolný se vším. Papež se dozvídá o jmenování Cranmera, překvapivě volbu podpoří, a to jen proto, aby mu byl král zavázaný. Jindřich ho ihned požádá, aby rozhodl, zda je jeho sňatek platný. Dojde k tomu co nejdříve. Thomas More je jmenován kancléřem, ve své nové funkci bude svědkem Jindřichova a Annina oddání.

Ve Westminsteru hovoří v parlamentu biskup Fisher, kterého se kdosi pokusil otrávit. Jen těsně unikl smrti, na rozdíl od jeho kolegů, kteří s ním večeřeli. Anna s Jindřichem VIII. jsou zpět na hradě, Kateřina je pryč, a tak si užívají vrcholící Vánoce. Mezi dary je však stříbrný kalich od Kateřiny, který atmosféru poněkud kazí. Cromwell sděluje Cranmerovi, že ho král jmenoval zvláštním vyslancem u císařského dvora. Na své pouti má navštívit Norimberk, vedený luterány a revolucionáři. Jindřich se prochází s Annou a říká, že pozval francouzského císaře a chce s ním dohodnout jejich návštěvu u francouzského krále. Annu mu chce představit jako budoucí anglickou královnu.

Ocitáme se v Londýně v roce 1532. Přichází Sir Thomas More, kterému chce velvyslanec Chapuys předat dopis od císaře. On to odmítá a pokračuje ke králi Jindřichovi (Henrymu) VIII., kde probírají stížnosti lidu na církev. Král míří do parlamentu (Westminster), a promlouvá k přítomným sirům, biskupům a arcibiskupům. Někteří totiž mají problém s tím, uznat krále nejvyšší hlavou církve v Anglii. Tím by se stavěli proti Římu. Shromáždění nakonec rozhodne hlasování, při kterém se nikdo neodváží zvednout ruku proti králi. Podmínkou však je: „pokud to Kristův zákon povolí“. Kardinál a papež v Římě dostávají tuto informaci, ke které se musí nějak postavit.