Únavná kauza o vynětí věcí z exekuce. Kolem milionu případů ročně, a každý vyžaduje spoustu práce. Doložení skutečnosti nebývá jednoduché. Spadá věc do majetku toho, na koho byla exekuce uvalena, nebo patří někomu jinému? Úděsná představa hledání starých dokumentů a účtenek. Soudce Adam Klos musí mít dobré nervy a mimořádnou trpělivost. To, co se může někomu zdát banální, může mít pro jiného velký význam. Finanční, ale i citový. Adamův případ je vyostřen tím, že exekuce je uvalena na syna, ale platí za ni jeho otec. Jak se dobrat pravdy, když důkazy jsou beznadějně staré a otec a syn jsou charakterově velmi rozdílní lidé. A přesto, že jde o peníze, zažije soudce Adam Klos ve své soudní síni nečekané a překvapivé gesto velkorysosti i odpovědnosti.

Žalobkyně porodila doma. Tvrdí, že překotně. Protože nevěděla, jak přestřihnout pupeční šňůru novorozeného dítěte, přivolala žalovaného – lékaře záchranné služby. Ten nařídil převoz dítěte do nemocnice. S tím žalobkyně zásadně nesouhlasila, a když na něm lékař trval a s pomocí policie ho prosadil, zažalovala ho pro porušení práva na ochranu žalobkyně a jejího dítěte. Tolik podstata kauzy, o které má soudce Adam Klos rozhodnout. Průběh kauzy je však mimořádně složitý. Takřka na každý její bod je možné pohlížet jinak, z hlediska matky a jejího druha, ale i z hlediska lékaře. A navíc z hlediska medicíny.

Někdy je toho na člověka opravdu moc, i když je soudce. I on může mít krizi a probudit se tam, kde by to nikdy nečekal. Ale soudní síň nečeká. Mladá žena se starala o kněze. Sblížili se, milovali se, ona otěhotněla. Dítě žilo s nimi, ale kněz zemřel. Možná sebevražda, motivovaná porušením morálního principu. Ale teď jde o osud dítěte, matka totiž nemá z čeho žít, nemá nárok ani na sociální dávky. Jak prokázat otcovství mrtvého otce. Soudce stojí před mimořádně složitou a citlivou otázkou, šlo přece o kněze. Svědci toho vztahu odpovídají rozdílně, někdo připouští knězovo otcovství, jiný zásadně nikoliv. Zatímco se Adam trápí těmito problémy, musí se rozhodnout i o něčem jiném, zcela osobním.

Tentokrát je žalovanou stranou škola, která nedokázala zabránit šikaně nezletilého školáka jeho spolužáky. Žalující školákův otec to vyslovuje jasně a naplno. Selhání odpovědnosti dospělých, nezájem, neprofesionalita. Chlapec se pokusil o sebevraždu, skončil v psychiatrickém zařízení. Soudce Adam Klos si musí rychle uvědomit, že i tato věc má dvě stránky. Rodina školáka žije alternativním způsobem, který ji značně odlišuje od ostatních. I to může být příčinou šikany – odlišnost. Ale je to snad nějaká vina? Není to naopak hledaný cíl? Soudce cítí, jak na povrch vystupují otázky, nesouvisející se soudem, jako je konformita, stádnost, jedinečnost, odvaha. Nesouvisející, ale vnucující se.

Důchodkyně, obviněná z toho, že nezaplatila za věci zakoupené na prodejní akci pro důchodce. Zdánlivě jednoduché, ale rychle se komplikující. Stará paní tvrdí, že smlouvu podepsala pod nátlakem. A před soudcem Adamem Klosem stojí případ, který se řadí k těm lidsky nejnepříjemnějším. Bezmocné stáří proti drzosti vypráskaných obchodníků. Důkazy, snášené žalující stranou, páchnou dvojznačností, ale je na ně třeba jasně a přesně odpovědět. Výpověď obžalované staré paní o průběhu prodejní akce žaluje sama o sobě. Drzost, nezdvořilost, pohrdání stářím. Ale to opět nejsou změřitelné věci, které lze soudit. Někde musí být bod, který je konkrétní a uchopitelný.

Spor v rodině. V příbuzenstvu. O nemovitost. Záležitost vždy citlivá a často překvapivě drsná. Soudce Adam Klos má před sebou muže středního věku a složité povahy. Žaluje svou příbuznou, které jeho stará a bezmocná matka odkázala dva domy, ačkoliv on je jediný syn a jeden z domů měl patřit jemu. Jde tedy o zneplatnění závěti. Opravdu radostný úkol pro soudce, na jehož ramena naloží rodina své problémy, které neumí, nedokáže či nechce řešit. Adam Klos se prodírá tím rodinným houštím. Syn je podivný. Je možné, že se mu matka bála majetek odkázat, aby ho nerozházel. Je pravda, že syn ji má rád, že se o ni stará. Ale je prostě divný, zatímco příbuzná, které matka domy odkázala, je synovým pravým opakem.

Spor miliardáře Pauluse a jeho ženy pokračuje. Tentokrát nejde o syna, ale o peníze. Vypořádání mezi manželi. Soudci Adamu Klosovi je jasné, že to bude ještě složitější, než dříve, a navíc je opět v mimořádně nepříjemné situaci, kdy proti němu stojí Paulusova advokátka – jeho vlastní matka. Suma, o kterou se manželé soudí, je ohromná. To stačí na to, aby měl proces velkou publicitu a soudce plnou hlavu starostí, věcných i mravních. Boj, který musí Adam Klos koučovat, je podle očekávání drsný, plný klamavých úniků, pokusů o znevážení, argumentů rafinovaných i nízkých.

Žalovaný Petr Janota zasáhl žalujícího Jiřího Zdražila legálně drženou střelnou zbraní a způsobil mu zranění. Stalo se to na pozemku žalovaného a žalující tam kradl. Žalovaný byl již v dřívějším řízení odsouzen s podmínkou za nepřiměřenou obranu. Nyní se žalující domáhá náhrady škody ve výši téměř 900 tisíc. Situace je od samého začátku komplikovaná a soudce začíná rozplétat klubko protichůdných tvrzení, emocí, falše, účelových triků. Cítí bezmoc žalovaného střelce, který je ve špatném psychickém stavu. Cítí suverenitu žalujícího zloděje, jehož psychický stav je zjevně v pořádku.

Známá zpěvačka žaluje bulvární list za sérii vulgárních, pomlouvačných článků. Zástupce protistrany, advokát bulvárního listu, se sebevědomě usmívá a soudce Adam Klos dobře ví, proč. Ani on nepochybuje, že výkon bulvárního plátku byl nevkusný a nechutný. Jenže některé věci soudit nelze – například nevkus. Rozhodne se postupovat jako skutečný soudce, tedy soudit skutky, nikoli pocity. Ne nadarmo se říká, že ďábel se skrývá v detailu – právě tyto detaily ukazují, že pravda je na obou stranách. Přes všechny slzy a nabubřelá slova případ míří k zásadní otázce: jak to je? Má přednost ochrana osobnosti před veřejným zájmem lidí o informace? Nebo je to naopak?

Look at her – mrkni na ni! Tak prý američtí vojáci po válce volali na hezké české holky, odtud Luketka. Simona Knitlová, mladá, atraktivní, vynervovaná, žaluje své spolupracovníky i firmu, z níž byla potupně vyhozena, pro sexuální ohrožení na pracovišti a následnou diskriminaci kvůli pohlaví. Na jedné straně žalující oběť, na druhé označení viníci, slušní, bezúhonní muži. Zpočátku to vypadá banálně, slečna přehání, ale postupně nabere případ obrátky. Zdánlivě nevinné se stává krutě obtížným, žaloba je čím dál emotivnější, původně ledabyle suverénní obhajoba obviněných se mění v křečovitou, nevkusnou, nepochopitelně nízkou.

Opět boj o dítě, tentokrát mezi miliardářem Paulusem a jeho manželkou. Před soudcem Adamem Klosem stojí dvě stejně silné a bezohledné osobnosti, mezi nimiž se zmítá třináctiletý chlapec, v rukou matky zbraň, namířená před rozvodem na více než bohatého otce. A jedna zvláštnost, která Adamovi přináší velké rozpaky – jeho matka, známá a zkušená právnička, zastupuje právě onoho tvrdého, záludného a nebezpečného miliardáře. Jak se zdá, nebude to jen zápas mezi soudcem a pravdou, ale i mezi synem a matkou.

Tu loutku si soudce Adam Klos pamatuje z dětství. Skřítek Melichar. A teď stojí před otázkou, komu loutka patří. Loutkovému divadlu, nebo mrtvému loutkáři? Boj o skřítka Melichara v soudní síni je vášnivý a nesmiřitelný. Na soudce vyskakují nejrůznější překvapení, často tak pitoreskní, jako skřítek Melichar sám. Ale případ je legrační jen zdánlivě, skrývá se za ním víc – především peníze. A pravda, kterou má soudce nalézt, se kroutí jako had. Přítel policista zjišťuje první stopy po tajemném anonymu, je to však velmi obtížné, skoro nemožné.

Hned první kauza mladého soudce Adama Klose patří k těm nejtěžším a nejbolestnějším. Kdo bude pečovat o tříletou dívenku? Sebestředný otec, neštítící se ničeho, ani té největší hlouposti, či slabá, neurotická matka? Dohodnout se nedokáží a tak tedy, jak je v moderní společnosti zvykem, naloží své problémy a trápení na bedra soudce. Ale ani sám Adam Klos není ve zrovna jednoduché situaci. Rozchod s dlouholetou partnerkou, pocit vyhoření, potřeba psychologické pomoci, aby se bezútěšná životní chvíle měla šanci proměnit v cosi nového, skutečného, živého. Hledá pravdu ve svém soudním případu, jak mu káže profese, ale hledá ji i sám v sobě o sobě samém, a pořádně hluboko. Rodiče, oba vysoce postavení právníci, mu nemohou pomoci.