Vaše nejoblíbenější seriály a filmy
| A | B | C | D | E | F | G | H | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z |
|---|
Bylo jednou jedno studio na Barrandově, kterým prošly dějiny. Patřilo k vůbec nejmodernějším v celé Evropě. Ve filmech, které se tam natáčely, hráli velikáni z Národního divadla, komici, krasavice, lamači srdcí. Občas se jelo natáčet do exteriéru a často se vyráželo do barů, chodilo do kina nebo konspirovalo v bytech. Ale studio, to byl opravdový domov. Kdo sem zapadl, tomu se nemohlo nic stát – anebo to aspoň tak vypadalo a dlouho si to všichni mysleli. Jenže pak přišlo osvobození následované znárodněním filmu a studio patřilo lidu. Ale hercům šlo i nadále hlavně o filmové role… Hitler a Goebbels zbožňovali film a věděli, že pro masy pracujících ve válečné výrobě je kino důležité jako chleba a mnohdy snad i nahradí svobodu. Předpokládali, že na tomto se s českými filmaři shodnou, a nemýlili se: komedie a romance se slavnými českými herci se točily skoro až do konce války jako na běžícím pásu.
Němci založili společnost Pragfilm, která pohltila bývalé AB Barrandov. Investovali do vybavení ateliérů a zaměstnávali dvě tisícovky převážně českých lidí s cílem natáčet německé i české filmy. Díky tomu na tom byla poválečná znárodněná kinematografie skvěle. České filmy pomáhaly udržet v protektorátu klid a pořádek, konstatovali nacisté. A zároveň udržovali národní povědomí, konstatovali Češi. A tak byli všichni spokojení a ruka ruku myla: diváci v kině zapomínali na drsnou skutečnost, producenti vydělávali a filmaři díky šlapající výrobě nemuseli na práce do Německa. Tito všichni nebyli vidět. Vidět ale byli herci, jejichž popularita za protektorátu vyletěla jako kometa. Jenže se neobešla bez společenských styků s nacisty, a tak většina českých hvězd stála po válce před lidovým soudem pro kolaboraci. Motivem obvinění byla často jen závist a špatné svědomí právě těch diváků, kteří hvězdám krátce předtím nadšeně tleskali. Někteří byli očištěni, ale většině to stejně nepomohlo. A byli takoví, kteří klidně zradili kohokoliv a prohlásili cokoliv. Jen aby mohli hrát dál – i za komunistů. Prostě vklouzli z jedné kolaborace do jiné.(Česká televize)
Přicházejí padesátá léta a většina lidí si nasazuje svou druhou tvář – masku, pod níž jedni mlčí, jiní tiše vzdorují a další ji používají jako úplně nový obličej. Začala doba dvojích tváří, která potrvá ještě dlouho. Ovšem v roce 1968 nastal relativní poločas a v jeho tragickém závěru se odehrává rámec příběhů ze života barrandovské …
Stojí barikáda. Na ní, spolu s jinými občany, i Štěpánek (M. Dlouhý), Havel (J. Plesl), Vávra (P. Batěk), Drda (T. Milostný), nebo Vítězslav Nezval (T. Racek). A protože jsou bohémové, dají si doušek vína na kuráž. Blíží se německý tank a všichni si myslí, že přišla jejich poslední hodinka. Nakonec je ale po válce, mělo …
Oldřich Nový (S. Rašilov) má potíže. S Němci se nestýká, ale nese na sobě cejch: jeho manželka (G. Mikulková) je Židovka. Její příbuzenstvo už nastoupilo cestu holokaustu, která začala na pražském bubenském nádraží. Oldřich Nový se ale za žádnou cenu nechce rozvést a ze svého statečného postoje slavný herec neustoupil ani ve chvíli, kdy byl …
Heydrich (P. Marek) ve svém tajném nástupním projevu svým soukmenovcům přednesl, jak si to s Čechy dále představuje. Středoevropský prostor je podle něj potřeba od Čechů vyčistit a ty, které nepůjde ani přesídlit ani převychovat, je třeba zlikvidovat. Treuhänder Českého filmového ústředí, Willy Söhnel (J. Hájek), sudetský Němec a milenec herečky Lili Krallové (J. Bárdos, …
Protiněmecké studentské manifestace v rámci výročí vzniku republiky byly nacistickou mocí krvavě potlačeny a student Jan Opletal a pekařský dělník Václav Sedláček zaplatili za svůj statečný protest životem. Více než tisícovka studentů skončila po německých raziích na vysokoškolských kolejích v koncentračním táboře. Jeden z nich, Martin Bouchal (J. Ployhar), si u Arnošta (M. Balcar) schoval …
Příběh Bohémy se otevírá. Jeho vypravěčem je Arnošt Žák (O. Pavelka), barrandovský dramaturg a scenárista. Rámec celé minisérie tvoří jedna okupační srpnová noc v roce 1968. Pro Arnošta je to už druhá okupace republiky a zároveň příležitost rekapitulovat svůj život v období mezi nimi. Když ti první okupanti – nacisté – zavřeli vysoké školy, sehnal …