Přicházejí padesátá léta a většina lidí si nasazuje svou druhou tvář – masku, pod níž jedni mlčí, jiní tiše vzdorují a další ji používají jako úplně nový obličej. Začala doba dvojích tváří, která potrvá ještě dlouho. Ovšem v roce 1968 nastal relativní poločas a v jeho tragickém závěru se odehrává rámec příběhů ze života barrandovské bohémy. Jejich vypravěč, Arnošt Žák (O. Pavelka), má na dvoře starobylého domu, kde celá léta žije, zaparkované ozbrojené sovětské jednotky, kouří jednu za druhou a v průběhu jedné noci se snaží své dceři předat alespoň nějaké poučení z vlastního osudu. I v Arnoštově filmařském světě se ke konci padesátých let začala rodit naděje. Klíčila totiž další filmařská generace. Věra Chytilová (T. Hlostová) sledovala natáčení zatím ve funkci velmi kritické a drzé klapky.
Bohéma
Bylo jednou jedno studio na Barrandově, kterým prošly dějiny. Patřilo k vůbec nejmodernějším v celé Evropě. Ve filmech, které se tam natáčely, hráli velikáni z Národního divadla, komici, krasavice, lamači srdcí. Občas se jelo natáčet do exteriéru a často se vyráželo do barů, chodilo do kina nebo konspirovalo v bytech. Ale studio, to byl opravdový domov. Kdo sem zapadl, tomu se nemohlo nic stát – anebo to aspoň tak vypadalo a dlouho si to všichni mysleli. Jenže pak přišlo osvobození následované znárodněním filmu a studio patřilo lidu. Ale hercům šlo i nadále hlavně o filmové role… Hitler a Goebbels zbožňovali film a věděli, že pro masy pracujících ve válečné výrobě je kino důležité jako chleba a mnohdy snad i nahradí svobodu. Předpokládali, že na tomto se s českými filmaři shodnou, a nemýlili se: komedie a romance se slavnými českými herci se točily skoro až do konce války jako na běžícím pásu.
Němci založili společnost Pragfilm, která pohltila bývalé AB Barrandov. Investovali do vybavení ateliérů a zaměstnávali dvě tisícovky převážně českých lidí s cílem natáčet německé i české filmy. Díky tomu na tom byla poválečná znárodněná kinematografie skvěle. České filmy pomáhaly udržet v protektorátu klid a pořádek, konstatovali nacisté. A zároveň udržovali národní povědomí, konstatovali Češi. A tak byli všichni spokojení a ruka ruku myla: diváci v kině zapomínali na drsnou skutečnost, producenti vydělávali a filmaři díky šlapající výrobě nemuseli na práce do Německa. Tito všichni nebyli vidět. Vidět ale byli herci, jejichž popularita za protektorátu vyletěla jako kometa. Jenže se neobešla bez společenských styků s nacisty, a tak většina českých hvězd stála po válce před lidovým soudem pro kolaboraci. Motivem obvinění byla často jen závist a špatné svědomí právě těch diváků, kteří hvězdám krátce předtím nadšeně tleskali. Někteří byli očištěni, ale většině to stejně nepomohlo. A byli takoví, kteří klidně zradili kohokoliv a prohlásili cokoliv. Jen aby mohli hrát dál – i za komunistů. Prostě vklouzli z jedné kolaborace do jiné.(Česká televize)
Režie: Robert Sedláček
Scénář: Tereza Brdečková
Kamera: Petr Koblovský
Hudba: Michal Rataj
Hrají: Michal Dlouhý, Vladimír Javorský, Jaroslav Plesl, Saša Rašilov nejml., Judit Bárdos, Michal Balcar, Ondřej Pavelka, David Novotný, Václav Jiráček, Vladimír Polívka, Petra Jungmanová, Tomáš Pavelka, Rostislav Novák, Filip Kaňkovský, Simona Prasková, Pavel Batěk, Petr Stach, Gabriela Mikulková, Aleš Procházka, Dana Černá, Jan Novotný, Adéla Petřeková, Martin Myšička, Aleš Bílík, Claudia Vašeková, Lenka Vlasáková, Annette Nesvadbová, Gabriela Míčová, Renata Visnerová-Prokopová, Jiří Ployhar, Petr Jeništa, Jan Hájek, Jiří Racek, Zdeněk Tyc, Filip Čapka, Radek Koula, Jiří Král, Zdeněk Rohlíček, Miroslav Babuský, Zdeněk Bohata, Jiří Čapka, Michal Dalecký, Zuzana Decastelo, Martin Finger, Dana Gregorová, Kateřina Jebavá, Helena Kramářová, Kateřina Kuřátková, Vendula Manfredi, Zdeněk Pecháček, Petr Pěknic, Miroslava Pikolová, Jiří Polydor, Barbora Pospíšilová, Tomáš Racek, Jan Šimůnek, Vojtěch Švejda, Jiří Dědeček, Tomáš Milostný, Tomáš Kořének, Michal Dymek, Miro Grisa, Zdeněk Janál, Petr Macháček, Petr Marek, Ondřej Nosálek, Lubor Novotný, František Skřípek, Johana Švarcová, Miloslav Mejzlík, Marie Durnová, Hana Frejková, Ladislav Hampl, Roman Krása, Jan Kružík, Ján Sedal, Zdeněk Tomeš, Vilém Udatný, Eliška Jansová, Adriana Bajtková, Pavlína Balner, Petr Bláha, Josef Carda, Karel Hanzálek, Marie Hladíková, Jakub Krejča, Václav Legner, Vladimír Marek, Robert Mrzena, Marek Pospíchal, Erika Stárková, Jaroslav Synek, Rudolf Štěpán, Petra Tenorová, Maya Vondráčková, Jiří Wohanka, Pavel Rímský, Zdeněk Maryška, Radek Valenta, Dmitry Matus, Ivan Lupták, Petr Dohnal, Petr Drahorád, Michael Drahoš, Milan Enčev, Sergej Grigorenko, Pavel Hasmuk, Gustav Hašek, Tomáš Chlud
Bohéma – 5.díl – Vyhrát za každou cenu
Stojí barikáda. Na ní, spolu s jinými občany, i Štěpánek (M. Dlouhý), Havel (J. Plesl), Vávra (P. Batěk), Drda (T. Milostný), nebo Vítězslav Nezval (T. Racek). A protože jsou bohémové, dají si doušek vína na kuráž. Blíží se německý tank a všichni si myslí, že přišla jejich poslední hodinka. Nakonec je ale po válce, mělo by konečně nastat štěstí a přijít kýžené uvolnění. Jenže promluví rozzlobený hlas lidu a vymáhá revoluční spravedlnost. Perzekuci se nevyhnuli ani Vlasta Burian (V. Javorský), ani Miloš Havel. Dojde ke dvěma soudům s Burianem s rozdílným průběhem. V pozadí už začíná spřádat své sítě StB. Právě teď přichází chvíle Arnoštova kamaráda Bouchala (J. Ployhar).
Bohéma – 4.díl – A přece se točí
Oldřich Nový (S. Rašilov) má potíže. S Němci se nestýká, ale nese na sobě cejch: jeho manželka (G. Mikulková) je Židovka. Její příbuzenstvo už nastoupilo cestu holokaustu, která začala na pražském bubenském nádraží. Oldřich Nový se ale za žádnou cenu nechce rozvést a ze svého statečného postoje slavný herec neustoupil ani ve chvíli, kdy byl nucen nastoupit do koncentračního tábora pro partnery neárijců. Jeho žena nakonec do Terezína musela, nicméně později než Nový. Oba se po válce naštěstí sešli. Otakar Vávra (P. Batěk) natáčí film Přijdu hned. Domovnici v této milostné romanci z pavlače hrála herečka Anna Letenská (R. Prokopová). Ani s Letenskou se osud nemazlí – Němci ji nechali točit do poslední klapky a hned poté se za ní zavřela brána Petschkárny. Se svým mužem, Ing. Čalounem (M. Myšička), totiž pomohla lékaři, který ošetřoval parašutisty – atentátníky. Všichni ve filmových ateliérech, i její přátelé, tušili, jak to dopadne, ale nemohli jí pomoci. Po vylodění spojenců v Normandii se válka chýlí ke svému konci. Miloš Havel (J. Plesl) organizuje nejrůznější akce na záchranu mnoha umělců, spisovatelů, se kterými uzavírá fiktivní smlouvy jen proto, aby nemuseli na nucené práce.
Bohéma – 3.díl – Krev, půda a strach
Heydrich (P. Marek) ve svém tajném nástupním projevu svým soukmenovcům přednesl, jak si to s Čechy dále představuje. Středoevropský prostor je podle něj potřeba od Čechů vyčistit a ty, které nepůjde ani přesídlit ani převychovat, je třeba zlikvidovat. Treuhänder Českého filmového ústředí, Willy Söhnel (J. Hájek), sudetský Němec a milenec herečky Lili Krallové (J. Bárdos, fiktivní postava Bohémy), byl projevu přítomen a s fanatickým hajlováním se s jeho myšlenkami plně ztotožnil. Po válce se mu pak podařilo prodat všechno, co udělal v rámci své funkce pro český film, a bez trestu zmizet z republiky. Sevření nacistické drtičky vrcholí. Filmová bohéma ale žije naplno, byť s vědomím, že se žádný z nich nemusí dožít rána. Buď se zapojují do odboje, jako třeba Štěpánek (M. Dlouhý) nebo Arnošt (M. Balcar), nebo navazují překotné milostné vztahy.
Bohéma – 2.díl – Past na svědomí
Protiněmecké studentské manifestace v rámci výročí vzniku republiky byly nacistickou mocí krvavě potlačeny a student Jan Opletal a pekařský dělník Václav Sedláček zaplatili za svůj statečný protest životem. Více než tisícovka studentů skončila po německých raziích na vysokoškolských kolejích v koncentračním táboře. Jeden z nich, Martin Bouchal (J. Ployhar), si u Arnošta (M. Balcar) schoval fotoaparát, pro který se vrátí až po válce, plný upřímné nenávisti ke všem těm, kteří protektorát přežili v relativním klidu. Podle něj jsou to všechno kolaboranti. Zejména má spadeno na Vlastu Buriana (V. Javorský). Geniálního komika se válka zpočátku nijak zvlášť materiálně nedotýká. Stoly v jeho vile se štědře prohýbají jídlem a on je velkorysým hostitelem. V německých filmech hrát odmítl, ale Němci mu přesto prokazují přízeň. Znají ho z německých verzí jeho slavných českých filmů, které natočil v Berlíně ještě před nástupem Hitlera k moci, a je pro ně hvězdou. Dobře ale vědí, že v Burianově divadle jsou zaměstnáni mimo jiné také komunisti a Židé a nehodlají to nechat jen tak. Políčí na něj proto rafinovanou past, past na svědomí.(Česká televize)
Bohéma – 1.díl – Snad to nebude tak hrozné
Příběh Bohémy se otevírá. Jeho vypravěčem je Arnošt Žák (O. Pavelka), barrandovský dramaturg a scenárista. Rámec celé minisérie tvoří jedna okupační srpnová noc v roce 1968. Pro Arnošta je to už druhá okupace republiky a zároveň příležitost rekapitulovat svůj život v období mezi nimi. Když ti první okupanti – nacisté – zavřeli vysoké školy, sehnal Arnošt (M. Balcar), ještě jako student, místo na Barrandově. A tady, v jedněch z nejlepších filmových ateliérů v Evropě, se odehrávají životní příběhy slavných herců a režisérů, tady prožívají poslední chvíle před Mnichovem a následně začátek temného období protektorátu. Protagonisty těchto příběhů jsou skutečné osobnosti, jejichž životními osudy je minisérie Bohéma inspirována: slavný Zdeněk Štěpánek (M. Dlouhý), geniální „král komiků” Vlasta Burian (V. Javorský), jeho „přihrávač” Jaroslav Marvan (D. Novotný) i okouzlující milovník Oldřich Nový (S. Rašilov).