České století – 9.díl – Ať si jdou (1992)

České století

Transformace ekonomiky se jeví jako největší téma počátku porevolučních devadesátých let. Nalézt její klíčové body je obrovské a rozhodující dobrodružství. A přece je tu ještě jedno, možná významnější téma. Už na počátku revoluce bylo v Čechách Občanské fórum a na Slovensku Veřejnost proti násilí. Proč ne? Ale následoval spor o název společného státu, tak zvaná pomlčková válka. To už bylo vážnější a cosi to naznačovalo. Vztah mezi Čechy a Slováky se komplikoval. Zpočátku téměř všichni říkali, že chtějí společný stát, ale nebylo jasné jaký. Federace, v níž silnější pomáhá slabšímu, nebo konfederace, v níž jde každý za své. Transformace se zatím tříbí směrem ke kuponové privatizaci. Ježek, Tříska a další ekonomové prožívají těžké, nesmírně vzrušující chvíle. Národnostní otázky se však skoro nepochopitelně komplikují stále víc. Co ti Slováci vlastně chtějí? Ten problém dostihuje i Václava Havla a nutí ho dobrat se k podstatě toho, co je pod všemi těmi řečmi, spory a útoky: Slováci už od nás nechtějí nic dostávat, chtějí svůj vlastní stát. Ale co dál?

České století – 8.díl – Poslední hurá (1989)

České století

Pohled do nitra sametové revoluce. Po letech komunistické totality vzniká něco nového, není ale úplně jasné co. Teprve se to formuje. První úžasná, nepředstavitelná změna: jednání Občanského Fóra s komunistickým premiérem Adamcem. Na to první nebyl Václav Havel ještě ani připuštěn, ta další už se odehrávala s ním v čele. Setkání dvou světů, které k sobě musejí hledat nějakou cestu, země to potřebuje. A je to cesta složitá. Zpočátku obě strany hrají vabank, Havel to cítí stejně jako Adamec. Ale pak přichází shromáždění na Letné, které celý proces dynamizuje. Oni mají ulice, co máme my, ptají se komunisté, kteří cítí svou slabost. Adamec vnáší do politické hry svou důležitou kartu, rezignaci. A Husák ho tlačí na funkci prezidenta místo sebe. To je rozhodující okamžik, který před Občanské Fórum klade nesmírně důležitou, protože zcela praktickou otázku: kdo bude novým prezidentem? A Václav Havel se musí zásadně rozhodnout o své budoucí roli.

České století – 7.díl – Je to jen rock’n’roll (1976)

České století

Někoho zavřeli? Ne, ale zavřou! Ta slova charakterizují atmosféru doby. Ale cosi v ní, zatím nejistě, nazrává. Odehrává se schůzka, zvláštním způsobem důležitá pro celý další vývoj českého disentu. Na jedné straně dramatik a spisovatel Václav Havel, na druhé Ivan Martin Jirous, zvaný Magor, vedoucí hudební skupiny The Plastic People Of the Universe. Tak trochu setkání dvou světů, stojících na jedné straně barikády. Těžké setkání, které cosi odhaluje a zároveň klade otázky. Jak vlastně dál. Co jsi proti nim od srpna udělal, ptá se Magor Havla. A cosi zasévá. To bylo v březnu a v září přituhuje, probíhá známý a ostudný proces s Plastiky. Odsuzující rozsudek, který vyvolává mnohem více zájmu, než se čekalo, jako by se lidé budili. A vyvolává ještě víc – jasnou potřebu konkrétního, jedinečného činu.

České století – 6.díl – Musíme se dohodnout (1968)

České století

Rok 1968, srpen. Intervence armád Varšavské smlouvy definitivně dusí Pražské jaro. Po pár dnech strachu, nadějí i zmatků odjíždí československá delegace na jednání do Moskvy. Prezident republiky generál Svoboda, šéf komunistické strany Dubček, šéf vlády Černík, šéf parlamentu Smrkovský, Husák, Mlynář a další smutní i rozporní hrdinové této tragické chvíle stojí před nejtěžším rozhodnutím svého života. Jak se k němu postaví? Jak se propracují k tomu, o čem tuší, že je nemine? Jak vypadá jejich cesta od statečného a čestného odmítnutí drsných sovětských požadavků až k podpisu tak zvaných Moskevských protokolů? Různí lidé, různé charaktery, všichni mají své naděje a iluze – ale všichni, až na jednu výjimku, Františka Kriegla, nakonec podlehnou neúprosnému tlaku sovětské strany. Podlehnou neúprosné logice dějin, v nichž silnější rozhoduje a vítězí, bez ohledu na čest, pravdu či právo.

České století – 5.díl – Zabíjení soudruha (1951)

České století

Gottwald je čtvrtým rokem u moci. Mohl by být šťastný, ale není. Utápí se ve strachu a v alkoholu. Rusové se k němu i k nejvyšším představitelům země chovají jako k pomocnému personálu, nejde to přehlédnout. Teď se v řadách českých soudruhů začíná šířit strach, bude třeba obětovat jednoho z nich, aby dokázali, že nepřátelé socialismu nejsou trpěni ani ve vlastních řadách. Bude třeba čistit, protože v Sovětském svazu už se začalo. Tehdejším politikům – Gottwaldovi, Zápotockému a Čepičkovi – pomalu dochází, že pokud nezabijí Slánského, jsou v ohrožení sami. Bratrovražedný boj, doprovázený rozkladem osobností na vrcholu komunistické moci, začíná…(Česká televize)

České století – 4.díl – Všechnu moc lidu Stalinovi (1948)

České století

Únor roku 1948, velká chvíle premiéra Klementa Gottwalda. Dvanáct demokratických ministrů jeho vlády podává demisi s vidinou, že Gottwald padne a prezident Beneš jmenuje prozatímní úřednickou vládu, která zemi dovede k předčasným volbám, v nichž už by komunisté rozhodně nevyhráli. Během několika rozhodujících dnů se ale tento taktický manévr ukazuje jako politická hloupost a hrubé podcenění protivníka. Demokratickým politikům, včetně Beneše, pozdě dochází, že Gottwald se do Moskvy skutečně jezdil učit, „jak jim zakroutit krkem“, jak prohlásil v prosinci 1929 v prvorepublikovém parlamentu. Naivita stárnoucích demokratických politiků, postupující nemoc a deprese prezidenta Beneše proti cynismu, sebevědomí a bohorovnosti Gottwalda a jeho soudruhů v nerovném souboji s osudovým koncem…(Česká televize)

České století – 3.díl – Kulka pro Heydricha (1941)

České století

Hlavní postavou tohoto dílu je spolu s prezidentem Benešem šéf československé exilové rozvědky v Londýně František Moravec. Jeho rozhodnutí zlikvidovat Heydricha rozbouří hladinu adrenalinu londýnského odboje, orientovaného především na vyjednávání a politicko-strategické cíle přímo v Británii (v Čechách se válka nerozhodne, říkají). Moravec touží po činu, k čemuž je však prezident Beneš hluchý; na výzvy prostě neodpovídá, jako by je neslyšel. Vraždy nepatří do jeho myšlenkového světa, jakkoli cynický dokáže být k lidským osudům. Krok za krokem pak sledujeme zrod Benešova klíčového rozhodnutí z dob druhé světové války. Aby se nemohl opakovat Mnichov, je nutné „zjednodušit“ národnostní strukturu obyvatelstva vyhnáním (ještě neví přesně kolika) milionů sudetských Němců.

České století – 2.díl – Den po Mnichovu (1938)

České století

Příběh o setkání dvou osobností a dvou naprosto odlišných myšlenkových světů. Chladný kalkulátor a horkokrevný bijec. Edvard Beneš a Emanuel Moravec. Diplomat a legionář. Zatímco Beneš mezinárodní diktát akceptuje, většina představitelů československé armády volá po krvi. Jako svého mluvčího vyberou plukovníka Moravce, který patří k nejradikálnějším z nich. Chtějí válku. Totální, krvavou a zničující. Beneše však tato představa děsí, v jeho světě se jedná, dohaduje, intrikuje, a i když se prohrává, mrtvých je vždycky pomálu. Představa starobylé Prahy proměněné v ruiny Göringovým letectvem je pro prezidenta nepředstavitelná. Navíc před sebou vidí celoevropskou válku, v níž Německo skončí v troskách…(Česká televize)

České století – 1.díl – Veliké bourání (1918)

České století

V roce 1914 odjel Tomáš Garrigue Masaryk z Prahy, opustil Rakousko-Uhersko a vydal se na cestu, která nevedla zpět. Na cestu za osvobozením Čechů a Slováků z područí rakouské říše. Na cestu za zničením rakousko-uherského mocnářství. Nebyl to jednoduchý sen a Masaryk nebyl jednoduchý člověk. Dnes už největší událost našich dějin, rok 1918, vnímáme spíše jako legendu, jako velký příběh o zrození Československa. Ale je tu i realita: Masarykova cesta za vítězstvím. Jak vypadala nejen z politického, ale i lidského pohledu. Jaké otázky i námitky ji sledovaly. S čím se musel Masaryk politicky i lidsky vyrovnávat, s čím se trápil, v co doufal? Čemu až do krajnosti věřil?