Předsedové Jindřichovy rady Norfolk a vévoda ze Suffolku spolu probírají Wolseyho, kterého Norfolk stále považuje za nebezpečného. Kardinál mezitím živoří se svou milenkou Joan v polorozbořeném domě a marně se snaží pomocí dopisů znovu získat královu přízeň. Anna mu přímluvu rázně odepře a tak se Wolsey rozhodne obrátit na Kateřinu Aragonskou … Thomas More prohlašuje všechny reformátory církve za kacíře a slibuje, že k nim bude patřičně tvrdý. V krátké době nechá zemřít na hranici 6 mužů, kteří se odvážili kritizovat chování církve. Král Jindřich pečlivě čte knihy, které mu podsouvá Anna, a je stále více přesvědčený, že jedině král má ve své zemi neomezenou moc, nikoli papež. Panovník se zodpovídá jedině samotnému Bohu.

Před soudem, který se koná v nepřítomnosti královny, vystoupí svědek Sir Anthony Willoughby, který prohlašuje, že z úst samotného prince Arthura slyšel, že jeho manželství bylo naplněno. Jindřich znovu naléhá na manželku, aby odluku povolila, ta ale nehodlá ustoupit. Králova zlost se pomalu začíná obracet proti kardinálovi Wolseymu, který v jeho záležitosti nedosáhl žádných úspěchů. Před soudem vystupuje i královnin obhájce biskup Fisher s plamenným prohlášením ve prospěch Kateřiny Aragonské. Wolsey vysílá Thomase Mora do Francie, do Cambrai, aby zabránit mírové smlouvě mezi Francií a Německem a zároveň jejich sblížení s papežem, což by znemožnilo získat jeho povolení k anulování Jindřichova manželství.

Zatímco kardinál Wolsey, který se obává, že kvůli svým neúspěšným jednáním ve věci anulování králova sňatku přijde o jeho přízeň, přemlouvá kardinála Campeggia, aby se konal legátský soud a bylo uděleno povolení, papežský legát navrhuje, aby se ještě jednou pokusili přesvědčit Jindřicha, že se rozvádět nemá. Když mu to Wolsey vymluví jako bezpředmětné, navrhne Campeggio jiné řešení: přesvědčit Kateřinu Aragonskou, aby se vzdala svého postavení a vstoupila do kláštera dle vlastního výběru. To ovšem královna rozhořčeně odmítá. Thomas Cromwell přináší Anně tajně knihu kritizující papežství a samotného Svatého Otce.

Ve svém sídle se William Comtpon nakazí nakažlivou a často smrtelnou „potivou nemocí“. Zakrátko umírá a když jeho milenec Tallis přijede na jeho hrob, v žalu o něj rozbije svou loutnu … Kardinál Wolsey informuje Jindřicha a Annu, že posílá do Orvieta za papežem dva vynikající mladé právníky, kteří mají konečně získat povolení k rozvodu. Wolsey nezastírá, že pokud se bude papež vzpěčovat, mají přistoupit k výhrůžkám. Wolsey údajně jménem krále odesílá lorda Norfolka na jeho panství. Nemoc se po nějaké době dostává i do Londýna a lidí se zmocňuje panika.

Thomas Boleyn a Norfolk naléhají na Annu, aby se pokusila získat krále pro jejich plány, zejména odstranění kardinála. Jindřich, tlačený ke zdi, souhlasí s tím, aby Wolsey jel do Paříže podepsat novou mírovou smlouvu a vymoci od sboru kardinálů souhlas s anulováním jeho manželství. Spolu s ním má cestovat i Annin bývalý milenec Thomas Wyatt a hudebník Thomas Tallis, který se stal milencem Williama Comptona. Kateřina Aragonská píše tajný vzkaz německému císaři, svému synovci, v němž žádá o jeho podporu ve sporu s králem, který se s ní hodlá rozvést. Má ji dopravit velvyslanec Mendoza. Současně mění své chování k Anně, která se stále častěji stává předmětem jejího ponižování a dokonce výhrůžek.

Thomas Boleyn je jmenován lordem Rochfordem a malý králův levoboček Jindřich Fitzroy dostává své sídlo a tituly vévody z Richmondu a Somersetu a hraběte z Nottinghamu. Zpráva o tom Kateřinu rozhněvá a ještě více ji zarazí fakt, že císař Karel V. zrušil své zasnoubení s malou Marií a oženil se. Anna posílá královi výmluvný dar a pouští ho do své blízkosti. O své panenství ale nehodlá přijít dříve, než se s ní král ožení. Jindřich se proto snaží o uspíšení anulování sňatku s Kateřinou Aragonskou, které má vyjednat Wolsey, zatím se mu to ale nedaří. Někteří církevní hodnostáři se dokonce domnívají, že Wolsey překračuje své pravomoci, o případu má rozhodnou jedině papež Klement.

Od okamžiku, kdy se chopil moci, byl anglický král Jindřich VIII panovníkem s nenasytným apetitem a minimálním zájmem o státní záležitosti. Stal se tak ideálním terčem pro intrikány na vlastním dvoře. Touha po mužském potomkovi a neschopnost královny ho porodit nasměrovaly Anglii na revoluční rozluku s církví…(TV PRIMA)

Jindřichova sestra Markéta odjíždí v doprovodu Charlese Brandona do Portugalska, aby se tam provdala za starého a nemocného krále. Cestou lodí se s Brandonem sblíží a stanou se milenci. Papež propůjčuje Jindřichovi titul „Obránce víry“ za jeho pamflet proti Lutherovi, jehož přívrženci sílí. Anna Boleynová vrací králi šperky a tím ještě víc jitří jeho touho po svém těle. Jindřich svoluje k tomu, aby císaři Karlovi V. byly poskytnuty finance na jeho boj proti Francouzům. Wolsey se snaží získat na svou stranu ambiciózního Cromwela a svého tajemníka Page, který v Toweru zešílel, nahrazuje právě jím.

Jindřich VIII. cestuje do Francie, kde na jeho družinu ve Val d’Or čeká honosné přijetí. Mladý král František I. se na oko tváří přátelsky, oba ale vědí, že v hloubi duše jsou zavilými nepřáteli. Jindřich stále doufá, že se jednoho dne stane králem Francie. Po jednání je podepsaná smlouva o světovém a trvalém míru, Jindřich ji ale podepisuje jen s největším sebezapřením a v duchu zuří. Zato se účastní bujarých oslav, při kterých teče víno proudem. Přítomen je i Thomas Boleyn a jeho dcery Marie, bývalá milenka francouzského krále, a Anna.

Anglický velvyslanec v Itálii a současně strýc anglického krále Jindřicha VIII. je zákeřně zavražděn Francouzi v italském Urbinu. Mladý král zuří a jeho první myšlenkou je vyhlásit Francii válku. Rád by se vyznamenal na bitevním poli a nerad slyší opačný názor. Ten zastává zejména lord Buckingham, který je přesvědčen, že díky svému původu má právo na anglický trůn. Po králi druhý nejmocnější muž v zemi, lord kancléř kardinál Thomas Wolsey, vychytralý pletichář bažící po papežském stolci, ale vyjednává s Francouzi a nabízí místo válčení podepsání smlouvy o všeobecném míru mezi evropskými mocnostmi.