Obhájce Hilsnera, JUDr. Auředníček, se odvolal a následovala další soudní pře v Písku. Mezitím se do případu zapojil T. G. Masaryk, který vydal brožuru o polenském procesu, ve které upozornil na nesrovnalosti v průběhu důkazního řízení. Později byl Masaryk fyzicky napaden svými vlastními studenty, kteří se nechali vyhecovat protižidovskými náladami ve společnosti. A pak přišel další překvapivý obrat – bylo objeveno tělo Marie Klímové, služebné, která byla pohřešována téměř tři čtvrtě roku. Opět byl Leopold Hilsner obviněn z její vraždy. Porotní soud tak pod tlakem veřejného mínění a tisku potvrdil trest smrti na základě stejně absurdních důkazů jako v prvním procesu. Tentokrát bylo jako motiv vraždy uváděno sexuální zvrácenost, nikoli rituální jednání. Díky úsilí Dr. Auředníčka byl trest změněn na doživotí a po 16 letech opustil Hilsner vězení v roce 1918…(Česká televize)
