V závěrečném dílu se rozpoutává dvojí drama. Ve vesmíru s napětím sledujeme, jak si poradí mužská část posádky s bezpilotní slovenskou lodí Posol, s vycpanou ovcí a s nočním vrátným slovenského Úřadu pro málo pravděpodobné jevy, jak se Agáta vyrovná s řízením Řípu 1 a nepříjemnými dotazy tajemníka Repelenta a zda se ministru Šnajdrovi podaří nejen splnit podmínky sponzorské smlouvy, ale také vyrovnat se s následky povinné konzumace velkého množství grilovaných kuřat z chovu předního českého drůbežáře Hrabiše…(Česká televize)

Hrozba pokuty z EU byla zažehnána, start z čínského kosmodromu se kupodivu podařil, ale teď na naši posádku číhá nečekaný problém, který může zhatit všechny plány stát se prvními Slovany na Měsíci: Předletěli nás Poláci! Samozřejmě je tu možnost přidat a předehnat je, ale to by našim kosmonautům nezbylo palivo na cestu nazpátek. Obětují se pro slávu svého národa? Poláci by to udělali…
Na palubě rakety se rozvine skutečné drama, v němž účinkují snad všechny špatné vlastnosti typického Čecha. A když už se všechno zdá ztraceno a český vesmírný let se zdá být odsouzen k zapomnění, přece jen se dostaví duch blanických rytířů. Jen aby někdo nezapomněl říct „kočička“!…(Česká televize)

Na čínském kosmodromu Čajkonur se připravuje start nosné rakety Dlouhý chobot s českým vesmírným modulem Říp 1. Vzhledem k tomu, že kosmodrom vykazuje úspěšnost startů kolem šestnácti procent, statisticky je vlastně všechno jedno. Zda bude René Hejl jmenován kapitánem, kdo se bude starat o slepici, kterou partner letu velkodrůbežář Anton Hrabiš nechal vyslat na Měsíc z reklamních důvodů, a o modelku Agátu, kterou partner letu Anton Hrabiš nechal vyslat na Měsíc také. Protože jestli se dílo dělníků z české Škodovky, které svým tvarem nápadně připomíná úplně jiný dopravní prostředek, skutečně dostane v celku do vesmíru, bude to zjevně jen plodem televizní fikce…(Česká televize)

Česko roku 2016. Poté, co se ukázalo, že vytunelovaný kosmický program nelze kvůli unijní pokutě zrušit, obrací ministr školství a mládeže Šnajdr všechny síly k jeho uskutečnění. Zatímco tajemník Repelent nemilosrdně škrtá školám, které se nacházejí v blízkosti vápencového lomu, z rozpočtu křídy, ministr hledá sponzora letu mezi nejbohatšími Čechy – tedy těmi z nich, kteří aspoň trochu umí česky. Čtveřice kosmonautů zatím podstupuje těžkou zkoušku, testy fyzické způsobilosti pod dozorem německého astronauta dr. Schmidta, autora cvičebního systému “2000 kliků na zahřátí”. Ministr Šnajdr s Ruskou federací vyjednává pronájem kosmodromu Bajkonur, což by bylo dost těžké, i kdyby Rusové nepoužívali své klasické vyjednávací metody, do věci se nemotali Američané, Číňané a veřejné mínění. Nakonec už nejde jen o to, zda budou Češi první Slované na Měsíci, ale jestli jim zůstane alespoň Karlštej…(Česká televize)

Nově jmenovaný ministr školství a mládeže Lubor Šnajdr brzy po nástupu zjišťuje, že rozpočet ministerstva je téměř vyčerpán projektem České nebe, jehož cílem je vyslat českou posádku na Měsíc. Vychází najevo, že posádka už usilovně trénuje v budovách areálu Brdy 1, který v účetnictví vychází na pět miliard, ale v realitě vypadá jako rozpadající se areál zrušené základní školy. A že centrifuga, kterou ředitel projektu ing. Sumec zanesl do účetnictví v hodnotě 250 miliónů korun, je ve skutečnosti upravený řetízkový kolotoč z majetku firmy Atrakce – Farkaš a syn.
Je pochopitelné, že ministr Šnajdr má na Sumce řadu otázek. Ale protože Sumec promptně odcestoval na ostrov Martinik, kde si z peněz ušetřených z úřednického platu postavil luxusní hotel se soukromým kotvištěm, musí si své otázky zodpovědět Šnajdr sám. Hlavně tu jednu: jak dostat tu partičku ztracenců do konce roku na Měsíc a nemuset tak vrátit Evropské unii dotaci…(Česká televize)