Do chatové osady Záhoří jezdil už jejich děda, jejich rodiče a budou jezdit i jejich děti. Platí neměnná pravidla a tradice. Přestože se svět mezitím změnil. Někdo zbohatl, někdo naopak. Stali se z nich pravičáci i levičáci, Pražáci i Moraváci, liberálové i milovníci tradičních hodnot, staří i mladí. Vzdálili se sobě na hony. Kdeco vidí jinýma očima. Neshodli by se v práci, u televizního programu ani u voleb. Vůbec by se totiž nepotkali. Podle toho to od pátku do neděle v osadě vypadá. Ale nakonec se všichni nějak vrátí k tomu nejdůležitějšímu, co vnímají společně: na chatě je pohoda. Pohoda, i kdyby to mělo stát všecky zbytky sil. A to je taky nejrozumnější evangelium, které by Češi mohli darovat rozhádanému lidstvu: jezděte na chaty a na světě místo válek zavládne pohoda!