Jindřich VIII. řeší s radou, že má zábrany v manželství s Annou Klévskou. Sňatek chce zrušit, nevidí v něm nic výhodného. Vše dává za vinu Cromwellovi. Princezna Marie navštěvuje Annu, ta jí říká o bratranci- vévodovi Filipu Bavorském, který chce přijet do Anglie, aby jí složil poklonu. Ona souhlasí, ale nic neslibuje. Cromwella navštěvuje syn, nese mu léky, které zapomněl. Baví se o práci, o králi, o nebezpečích Cromwellovy pozice. Vévoda Charles Brandon se baví se sirem Bryanem, rád by zařídil králi nějaké pozdvižení. Vévoda Filip je již u dvora a navštěvuje Marii, prohodí pár slov- první lichotky. Bryan vybírá králi velmi mladou milenku z „aristokratických panchartů“, je to 17letá Kateřina Howardová.

Cromwell přichází za hradním malířem, který má vyrazit za vévodou Clevským. Ten souhlasil, že může namalovat jeho sestru, aby se Jindřich přesvědčil o její kráse. Cromwell mu dává jasně najevo, že je důležité, aby se vévodova sestra Anna králi líbila. Královská rada probírá, že se na Anglii chystají císař s francouzským králem. Vévoda Charles Brandon buduje obranný val, Jindřich chce sám vyrazit na důležitá místa, aby podpořil vojáky a odradil nepřátele. Malíř již brzy zasílá portrét Anny Clevské, ta se zdá být půvabná. Navíc král, jak Cromwell upozorňuje, už nemá ohledně nevěsty na výběr- Francouzi a císař se spojili proti němu.

Král Jindřich VIII. jmenuje vévodu Charlese předsedou rady a nejvyšším lordem domácnosti, aby byl tím nejvyšším v králově nepřítomnosti. Aktivity kardinála Pola budou prošetřeny, Jindřich se ho potřebuje zbavit. Zatčeni jsou také lady Salisburyová se synem a vnukem- Pole je její druhý syn. Jindřich zvažuje další sňatek, a řeší, kdo by byl vhodnou volbou. Buď se sňatkem spojí s Francií, anebo s císařem. Hlavní adeptkou je prozatím vévodkyně milánská Kristýna. Král posílá své zvědy, aby přinesli více informací. Cromwell má už brzy první zprávy- o Kristýně, dále o Anně- sestře vévody Clevského. Ta není tak hezká, ale sňatek by mohl být výhodnější.

Král Jindřich VIII. truchlí nad lady Janou, která mu zemřela krátce po porodu syna. Člen parlamentu Packington- přítel nenáviděného Cromwella je zavražděn, pachatel prchá a Cromwell doufá, že bude brzy dopaden. Nejspíše jde o výhružku, ale není jasné od koho. Jindřich se úplně uzavřel, o syna se starají dámy včetně lady Marie. V italské Casertě jsou sir Francis Bryan a bratr zesnulé Jany Edward Seymour, míří společně za kardinálem Polem. Ten má kvůli svému poslání, tedy podpoře povstalců, obavy o svůj život, věří ale, že ho ochrání papežská pečeť.

Cromwell hovoří s králem, o poslání vévody Charlese Brandona na sever kvůli odvetě, ale také o kardinálu Poleovi a jeho pamfletu. V něm zatracuje krále, označuje ho mimo jiné za kacíře, cizoložníka. Pole je jakožto papežský legát ve Francii, kde se přimlouvá za povstání proti Jindřichovi. Aske je u soudu, kde vyslechne verdikt- je vinen (stručně) za spiknutí proti králi, bude odveden zpět do Yorku a pověšen v řetězech. Bohužel tak zjišťuje, že skutečně naletěl králi a jeho rádcům. Vévoda vyráží na sever, kde má uskutečnit nemilosrdnou odvetu a pověsit další muže. Další vůdce povstání Sir Ralph Ellerker stane u soudu po Askem, podepíše přísahu králi, aby se zachránil.

Vánoce 1536, Robert Aske je v Londýně, ale stále se s ním nesetkal král, jak sliboval dopis. Ten po něm žádá, aby zatím sepsal, co a z jakého důvodu činil při povstání. Jana a Marie mají pro Jindřicha jedno překvapení za druhým, každé je ale méně a méně příjemné. Dají přivést Alžbětu- jeho dceru s Annou, před dvorem tak sedí celá královská rodina. Jindřich to stále snáší a dceru překvapivě přijímá- nehledě na minulost. Přichází Robert Aske, který si konečně s králem promluví. On potvrzuje, co slíbil, a Aske tak může jakékoli výsledky očekávat po sezení parlamentu v Yorku. Tam bude následovat korunovace královny Jany.

Cromwell bedlivě sleduje dění v zemi, ze severu se vydali povstalci- poutníci, kteří už překonali York, kde uskutečnili mši v katedrále. Šlechta zde na severu čelí přesile, s vojskem tam míří vévoda Charles Brandon. Král Jindřich VIII. má na noze ošklivou ránu, je na doporučení zavřený ve svých komnatách. Kdyby jen tušil, jak vážná je na severu situace… Povstalci v čele s Askem dorazili na hrad Pontefract, kde se s nimi pokouší domluvit a zastavit je. Oni žádají bezpečný průchod, ale jsou připraveni bojovat. V počtu, jaký mají, by jistě zvítězili, navíc nejdou proti králi, ale jeho rádcům- Cromwellovi a Cranmerovi. Jejich věrnost králi je tak zachována.

Rok 1536, Jindřich VIII. si v Londýně v Královské kapli bere za ženu Janu Seymourovou. Bez Anny a Boleynových se uvolňuje atmosféra, avšak ne na dlouho. Cromwell pokračuje v likvidaci klášterů, v reformě. Anna byla podporovatelkou reformy, tou Jana- věrná katolička, zřejmě nebude. Královi muži pustoší kláštery, mezi nimi také opatství Sawley v Yorkshiru. Lidé toho ale mají dost a objevují se první vzbouřenci, ti ale potřebují nějaké vůdce. Králova pokladna zatím vzkvétá, roste množství pozemků, zabavených klášterům. Bratr Jany Edward je králem povýšen do významných pozic, píší císař a králova dcera Marie.